ellie.

divoká duše.

1. april 2015 at 18:44 | ellie.
už jsem tu nebyla dost dlouho co NEZAZLÍVAT, prosím.
bylo toho mocmocmoc teď no a málem mi vlítly slzy do očí, když jsem si vlastně skoro omylem našla články z minulýho roku touto dobou, ale jinak ok.
možná že teď píšu trošku jinak, ale NEBOJTE SE, malý písmenka na začátku vět a ZDŮRAZŇOVÁNÍ se mi od září nevytratilo, pořád to pokládám za svou signaturu a nedám si na to dopustit, protože prostě ellie., chyběla jsem aspoň někomu hm?

prostě času mám pořád stejně málo, ale za to moje chuť zase začít blogovat děsně stoupá, a ani nechci začít s čistým štítem, když vlastně toto je můj strom života s milionem vzpomínek a pocitů, nechce se mi to tu opouštět, už ne.
takže asi začínáme, walking-on-clouds a ellie. reunited again, asi hodně lásky a srdíček.

miluju každýho, kdo mi tu nechá komentář a bude to tu číst a milovat, i když můj styl už odpovídá pomalu víc twitteru, ale pochopte, já tam trávím DĚSNĚ MOC ČASU, takže je to takovej návyk, kterýho je fakt těžký a zbytečný se zbavovat. 140 znaků však čekat nemusíte, to já se klidně rozvykládám, pokud teda budete rádi i vy.. jak to bejvávalo, za starejch časů, ještě nedávno, naivně to chci všechno zpátky. jako myslím co se týče blogu.. co se týče mě? NETUŠÍM, nemám ponětí, nevím co chci.
no wow možná bych mohla udělat něco jako "jak plynul čas v životě ellie.", protože půl - vlastně PŘES PŮL ROKU, no hahah, dobrý ellie., dobrý. tbh nechápu, jak jsem to dokázala. prsty mi tančí po klávesnici jak nikdy.
včera jsem si založila novej blog, ale je to taková rána do prázdna a není to tady toto moje pěkný milovaná cozy místečko, chápete.

chci utéct a bejt na párty až do rána, kdy vzduch je tak těžkej, ale dýchat ho, dýchat ho je tak lehký, jakoby nic okolo ani neexistovalo, jakoby byla jenom láska a tak. chtěla bych se držet za ruku a nosit kraťase a cítit vůni deště, nemyslet na budoucnost, běžet po prázdné silnici.. květy ve vlasech, nekontrolovatelnej smích.
třeba jen my dva, dvě malý děti, co vyrostly moc brzo a to číslo na občance vlastně jen zneužívaj pro vlastní potěšení.
chci aby nám svět ležel u nohou, i když nevím, kdo přesně jsi, ale.. prosím buď.

asi měsíc zpátky jsme stáli v praze před nějakým ucházejícím barem, posílali jsme si víno, který nám nějakým zázrakem prodali ve vietnamské večerce a bože, MY SE CÍTILI TAK ŽIVÍ. možná jsem tě měla chytit za ruku A NIC NEŘEŠIT, prostě bejt třeba nezodpovědná A VNÍMAT. vnímat každej tvůj pohyb, než si odjedem na opačný konce republiky.
divoká duše, hm?
zapálila bych si možná, ale nutím si, že nekouřím, takže nekouřím a jdu si číst.
nekouřím nebo nemám co kouřit?
mám co číst, to je hlavní.
hm možná asi.

ellie.

dazed and confused.

15. september 2014 at 21:00 | ellie.
chooj.
hele, momentálně jsem mrtvá po pilates (já hloupá jsem se napsala i na příští týden.. může mi někdo vysvětlit proč?) plus mám ještě před sebou kupu učení, zejména francouzštinu a matematiku.. jenže ne, řekla jsem si, že blogu budu věrná - a vzhledem k tomu, že moje první čtyři známky jsou čtyři jedničky, snad si můžu dát taky na chvilku pohov od práce a věnovat se.. vaší zábavě. no ne?

musím se kouknout do minulýho článku, co všechno že jsem vám to minule sdělila..
..trapas.

jo připravy na party, jo?
byl to extra pohodovej páteční večer, ten pátek, co jsem tu naposledy psala. měla jsem jen jednoho panáka a tři loky vína. nějakej opilej kluk chytil M., moji milou party buddy, za ruku. alex mi pletl dred (a pekelně těžko se to druhej den rozčesávalo). asi se do mě zamiloval alexův kámoš (PROČ MĚ SAKRA CHTĚJÍ VŠICHNI ALEXOVI KAMARÁDI, jen ne ti pěkní a jen ne on). večerka ve tři ráno. lepší než půlnoc, winwin.
tento pátek ale večerka nebude, protože RODIČE BUDOU V PRAZE a prostě se NEMŮŽU DOČKAT, až třeba navštívím ten novej klub ve vedlejším maloměstě, jak jsem slíbila T. (mimochodem jako super vztahy máme.. "super". tak moc mi chybí. jako kámoš třeba, já nevím, asi ho nemiluji, whatever. chybí mi víc a víc. prostě budu muset zakročit.. nenechám nikoho, aby si takhle hrál s mými city).

jako jo, nevadilo by mi se s ním vykousnout, že jo.

počkat, to jsem vůbec neměla v plánu napsat..
..to jsou prostě jen ty moje pitomý elliecentrický představy, díky kterým nebudu nikdy šťastná..
..chceš mě? jsem pro tebe moc dobrá, neotravuj. nechceš mě? bože, chci se s tebou vykousnout, chtěj mě, CHTĚJ MĚ!
kolotoč kapánek, nezdá se vám?
psala jsem o tom báseň, hehe, jsem měla nějakou tvořivou náladu.
úryveček, chcete?

A já se vzpírám, já se nedám
Pohltit touhou jít ti vstříc,
Dolízt jak štěně, jak to já dělám.
Teda jak.. dělala jsem, už nechci víc.

pocity v kostce.
ellie.

čau.

5. september 2014 at 20:29 | ellie.
takže mě napadlo, že pátek odpoledne by mohl být dobrej čas na to, abych zhodnotila svůj 'první týden letošního školního roku'. septima b. zvykám si.
za těchto pět dní jsem stihla vydělat slušný peníze na prodávání učebnic druhákům, a přitom zas tolik neutratit na nových pro sebe. inspirujte se.
ne, kecám.. věřím, že jste taky dobří obchodníci. nebo to není na každé střední, tento systém? vlastně ani nevím.

zkusím to tu nějak shrnout.. ono jako pět dní není zrovna nejmíň, teda aspoň co se týče.. obecného shrnutí.

v pondělí jsem byla už v deset doma. byla jsem doma dřív, než se můj bratr probudil.. jako dobrý, no. flákání, seriály, bože.. první školní den za mnou. vlastně ale nic zvlášť nepociťuji. ani se vstáváním jsem neměla nijak extra problém. chtělo by toZVRAT. nastal v momentě, kdy jsem večer vyšla na dvorek (v teplákách mimochodem, kill me pls) a seděl tam kromě mého bratra a jeho kamaráda I MŮJ NEUVĚŘITELNĚ SEXY (skoro)SOUSED. jo, ten luke, o kterým jsem v minulým článku psala, že má asi holku. seděl u nás na dvorku a kouřil. moje srdce bilo v tom momentě tak zběsile, že jsem sotva mohla dýchat. trošku šok, musíte uznat. on je můj vysněnej badboy, fakticky. jestli je tu v tomhle zapadákově někdo, kdo se může svým zevnějškem srovnávat s alexem, tak to bude právě tento skvost.
srábek ellie. mimochodem sebrala veškerý svoje sebevědomí, a když odcházel, poprosila ho, aby jí ukázal svý nový tetování. a on se usmál. a jo, to tetování bylo boží. a ne, netuším, jak jsem se odhodlala zeptat se ho na to. vymluvila jsem se na fakt (pravdivej, mimochodem), že mi bratr říkal, že je to tetování pěkný. tak že jsem jakože zvědavá.

úterý jsem zasvětila řešením seminářů, teda spíš VYKONÁVÁNÍM PRÁCE ŘEDITELSTVA NAŠÍ ŠKOLY, které mělo CELÝ PRÁZDNINY na to, aby dohlédlo na to, aby se mi nekryly dva semináře (tato věta zní fakt komicky.. čeština je občas joke). holt jak asi správně předpokládáte, NEPOVEDLO se jim to - rovná se - já jsem musela odpískat francouzštinu navíc.. možná jsem ale i ráda. tři hodiny týdně budou stačit, hehe. jenom dva semináře (místo původních tří i s francouzštinou navíc) jsou možná i lepší, možná to tak mělo být. úterý matematika, ve čtvrtek společenské vědy (psychologie, sociologie, politologie), to znamená úterý a čtvrtek do čtyř.. zbytek týdne do dvou. docela ucházející rozvrh, prý stejně v pátek budeme končívat už kolem půl druhé.


středa první tělocvik (to vás všechny zajímá, žejo) a odpoledne domlouvání bubnů s učitelkou, díky které mi ujel autobus. což mě štvalo. ne dlouho.. teď - věří tady někdo na osud, protože SAKRA, ujely my dva autobusy beztak jenom proto, abych.. nastoupila do busu se sousedem. nebo taky ne. nebo to byla jenom náhoda. nebo taky ne. no není třeba řešit. smíšené pocity. nadšení převládá ovšem, hehe. naše první "čau". a usmál se!!1! a já jsem myslela, že se roztaju a budou mě zeškrabávat z podlahy. nakonec ne.
samozřejmě královna všech srabíků (teda ještě ne korunovaná, ale pracuje se na tom), ellie., I KDYŽ MÁ S NÍM SPOLEČNOU CESTU, nevyužila toho a nezačala přátelskou konverzaci.
hádám, že to jeho hluboký "čau" mi bude muset stačit.
stačí, hehe.. nádech, výdech.
ahoj.

čtvrtek. první seminář z psychologie, nákupy prvních učebnic (prej už je všichni maj, wut), ze všech zamilovaných párů musím při průchodu tichým romantickým místem u schodů narazit na T. a jeho zlatokopku + vysloužit si ušklíbnutí od T., protože nevím, kdy se za dveře táhne, a kdy se do nich tlačí. "kvůli tobě tam začnou lepit nálepky," usmívá se. probodávám pohledem podlahu, protože na víc nemám koule. do pár sekund jsem pryč. on býval zamilovanej do mě, a já možná i do něho. kdysi. on je uvnitř super kluk. proto mě to tak DRÁSÁ, když ho vidím šťastnýho s jinou.. teda jako.. oni spolu nechodí. "nechodí"? netuším, co je to zas za aférku. dívaj se na sebe, ještě je snad ani nikdo neviděl držet se za ruce..
..nevím jestli chci, aby se někdy drželi za ruce. nebo ať se drží, žejo. ať se klidně drží za ruce, DRŽTE SE ZA RUCE, vždyť to není nic špatnýho, PROČ SE PROSTĚ VŠICHNI NA ŠKOLE NEDRŽÍME ZA RUCE a nejsme jedna velká rodina, vždyť na držení se za ruce není nic špatnýho.. ona mu stejně nedá.
nechci, aby se drželi za ruce.
ona je zlatokopka, lepivá jako žvýkačka, a on je sladkej debil se skrýtým super klukem uvnitř. jako kindervajíčko. nepatří k sobě.

pátek. venčím psa zrovna v momentě, kdy se luke vyklání z okna a zapaluje si (palec hore perifernímu vidění). trapas alert, trapáček ellie.. nedívej se mu do oken, nedívej se mu do oken. normální lidi se cizím normálním lidem NEDÍVAJÍ DO OKEN. nedívám se do oken, dívám se na hříště. hraje se nohejbal a někdo tam vedle grilujeČAU.
buch buch. buch buch.
ok, povolení podívat se mu do oken.. nejroztomilejší úsměv. nejvíc sexy badboy na světě, možná. možná určitě. top 10 bezpodmínečně. čumí na mě a říká mi to svoje "čau".
"ahoj," usmívám se. country vyhlížející vínová košile a tmavě modrý kraťase s vysokým pasem z topshopu. díkybohu že mě nenapadlo zase jít v teplákách. fakticky.
pozdravil mě první.. tancovala bych po pokoji pokaždé, když si na to vzpomenu.. kdybych teda nemusela psát článek a připravovat se na party. pátečeek.
jinak škola fajn. jen naše fyzikářka je pořádna pinda. stane se.

ellie.

august is over.

31. august 2014 at 21:30 | ellie.
sakryš.

jako já se docela do školy i těším. teda těším se na to, že polovina těch neznámých tváří, které jsem míjela minulý školní rok, teď budou mí nově nabytí kamarádi.. no většinou z mých opileckých nocí. které se už nebudou opakovat..
..teda aspoň už ne v tak velkém měřítku. a to ne proto, že dneškem končí prázdniny, ale proto, že.. nechci. nechci už tolik chlastat.. no ne tolik, aby to na mě bylo tak moc poznat.. což asi normálně bývá.. a mně to nevyhovuje. dává to nějakej smysl?
chci být zase na chvilku dáma. hodná holka. pilná studentka. správná dcera.
chci žít zdravěji. víc posilky, víc sportu, víc večerních běhů (protože rána už dávat opravdu nebudu). na druhou stranu míň čokolády, čipsů, sladkých nápojů, odpoledních flákání a půlnočních svačinek.
víc smíchu, nových přátel, nákupů, kaváren, čajoven - máme u nás v maloměstě jednu novou a je.. perfektní, fakt.. víc spontánních akcí, flirtování, sebekontroly. míň alkoholu, cigaret, pomluv, vyvracení komplimentů způsobené mým příliš nízkým sebevědomím, míň strachu.
víc psaní. článků, básniček. víc studia. míň prokrastinace.

mám doma alexovu čepici. mám tu, ve svém pokoji, od soboty jeho kšiltovku, a nešílím. to už snad víc šílím z toho, že jsem v noci z pátku na sobotu našla zapalovač, který je teď oficiálně můj a můžu si hrát na pyromanku.. nebo závislačku na nikotinu.. stačí si vybrat. to už víc šílím z toho, že jsem si koupila sprcháč s klíčenkou zdarma.
luke, můj neuvěřitelně sexy soused, kolem desáté večer fouká z okna cigaretový dým, vedle něj vykukuje nějaká holka s drdolem.. zatímco naše malá nedostatečná ellie. pod jejich okny venčí psa v obří mikině a černých teplácích s třemi proužky.
T., kluk, s kterým jsem se poznala přesně před rokem, a kterému jsem už skoro před osmi měsíce zlomila srdce na milion kousíčků, má teď možná i šťastný vztah, a mě to možná i žere.
a možná mě žere, že odmítám ty, co mě milují a miluji ty, co mě odmítají.
něco je se mnou poslední dobou vážně špatně.
dokonce jsem i přemýšlela, že bych vlezla do vážnýho vztahu nebo co. prostě jen proto, abych si dokázala, že mě někdo.. opravdu chce. outside and inside. damnit.

stop stěžování si.
slíbila jsem si, že si celej zítřek nebudu stěžovat, nebudu se lidem zbytečně omlouvat (protože to mám ve zvyku a vypadám pak slabě a zranitelně), nebudu se nikomu cpát. kdo do toho jde se mnou? den si můžete vybrat sami, jakýkoliv chcete. třeba každý.

a držte mi palce zítra ve škole.
já držím palce každému z vás už automaticky.. snad se po škole rádi vrátíte sem, kde na vás - snad už častěji - bude čekat nový článek.
šťastnej návrat do školy - teda pro ty, co jsou ještě školou povinni - přeje
ellie.

středa.

27. august 2014 at 12:13 | ellie.
letí to.
to ale asi nechcete slyšet, co?
vy chcete spíš slyšet, jak neumím chlastat.

sobota byla jako super akce.
teda aspoň to, co si pamatuji.
protože jo, chlastat pořád ještě neumím.

začalo to tím, že jsem byla pozvána na panáka jacka. vlastně na dva. no a tím, že jack daniels se prostě neodmítá..
..hlavně ne ten medovej.
takhle - dva panáky jsou pohoda. to je tak můj limit, jak se znám. dva, tři.. ne čtyři, ne pět, ne šest - nebo kolik jich nakonec bylo? bavit se s lidma, nebýt srabík v koutě. usmívat se a dělat blbosti. ne omlouvat se lidem, kterým jsem nikdy nic neudělala, ne všechny objímat a říkat jim, že je mám ráda. ne málem se vykousnout s přítelem nejlepší kamarádky.
no nebylo to tak, jak to teď vyznělo.. to s tím O., s tím přítelem nejlepší kamarádky. on na tom byl.. hodně špatně. jako hodně hodně špatně. a já, když se ke mě naklonil, jsem měla ještě dostatek rozumu, abych uznala, že to NEBUDE dobrej nápad.
on si nic nepamatuje, takže.. se nic nestalo. žejo.
akorát mě to strašně žere. žere mě to, že vždycky, když se napije, tak se ke mně strašně má. objímá mě, pusinkuje mě, přátelsky.. žejo. ale. furt je to PŘÍTEL MOJÍ NEJLEPŠÍ KAMARÁDKY a proto si furt připadám.. zvláštně.
jedna nezaujatá osoba, které jsem to včera v čajovně vyklopila, mi řekla, že ke mě O. nejspíš něco cítí.
ještě aby mě to nežralo.
rady? help, i'm alive.

další vzpomínky?
pár cigaret, jedna od.. kamaráda? nového.. známého?
není pěknej, i když má dost pěkný ruce (bože, nějakej můj novej fetiš.. dívám se klukům na ruce. řekněte mi někdo, že nejsem divná, prosím).
z celýho večera jsem nabyla dojem, že si o mě musel myslet svoje, protože jsem na tom byla.. tak jak jsem na tom po těch panácích prostě musela být. a neřešila jsem to. nějakej cizí kluk. prej stejně starej jak já. aha, super.
druhej den mi psal, v neděli. že by se mnou někdy moc rád šel ven.
nechápu kluky.
nebo sebe?

rodiče mám momentálně na dovolené.
takže.. pátek? všichni? ty moje suprový maloměsto? rozjedeš to? večerka neomezena.
včera čajovna, dneska čajovna (zas s jinýma lidma, jsem teď tak trochu na rozthání, hehe.. a líbí se mi to), zítra brno s mou nejmilejší slečnou novinářkou a slečnou anorektičkou, s kterou jsem za posledních pár měsíců prohodila víc slov, než za celých těch šest let, co se známe. asi by mi nevadilo se s ní víc znát. musí mě naučit, jak být sebevědomým jedincem.
sobota ve sportovním duchu, večer nějaký popíjení zas. nebo aspoň posezení. měla bych se hlídat zas. opravdu..
..a neděle už tak nějak.. přípravy.. na školní rok.
hele neukamenujte mě. ale já se možná i trošku těším. ne na rozvrh, kterej nám letos dali opravdu nehorázně nedomyšlenej. nejvíc mě štve to pondělí. a ty nedopsaný semináře. za pár dní je škola a oni nám ještě neřekli pevný termíny, podle kterých bychom se mohli teoreticky pozpřeházet na jiný termíny vzhledem k různým kroužkům, autobusům a tak.
asi tam budu volat. budu aktivní, hehe.
asi totiž doopravdy chci mít společenskovědní s R. a klukama, a matiku s T., fešákem a milou spoluhráčkou volejbalistkou.

mimochodem příští rok mě asi fyzicky zabije. opravdu.
ok - jóga, protože mamka tam nechce chodit sama; pilátes, protože tam kamarádka nechce chodit sama. volejbal, koenčně něco, kam chci chodit i já. pak se chci ještě učit na ty bubny, žejo. a přípravné testy na anglický cae testy. omluvte mě, pokud na tom blogu budu opravdu.. ne tak často, jak jsem.. bývala ze začátků.
ale mám vás pořád stejně ráda.

do školy se už samozřejmě chystám.
jasný, hehe. žejo. mám už lahev na pití. aa.. sešit s kočkou.
myslím, že už jsem ready.
jste vy ready?
bože třeťák, zastavte někdo čas.
ellie.

šest tisíc.

14. august 2014 at 13:48 | ellie.
děkuju děkuju děkuju.
jak tak teď koukám, tak je to už dokonce o stojedna (dalmatinů) víc.
takže - opravdu díky. že tu chodíte, i když ta moje aktivita tu poslední dobou dost upadá.
zde zase typický dotazníček. to abyste mě poznali zase o něco víc. a líp.
od chloé.

1. Jakou nadpřirozenou (nebo výjimečnou) schopnost či znalost byste si vybrali?
šmane já bych brala cokoliv.. hehe. chtěla bych být nadpřirozeně krásná, to by moje ego potěšilo asi nejvíc. nebo si třeba umět hrát s časem - zastavit, vrátit, zpomalit.. no jo no, utíká to sakra rychle.
jo a taky chci lítat.. jak ve snech. lítací sny jsou top.

2. Je ve vás něco dětinského a pokud ano, tak co?
slovo 'dětisnkého' mi samo o sobě přijde dost hanlivé. dětisnká.. to já nebudu. ale nedokážu v sobě zapřít tu dětskou zvědavost, touhu prozkoumat celý svět, učit se novým věcem.

3. Pozitivní věc, která vás dojala (knižní, filmová, reálná)?
jej, no filmy mě vždycky strašně snadno dojmou.. jak už teda ty smutné, tak i ty happyendy.
občas i písničky, přiznám se. písničky, který bych nejraději zabalila do papírku, zapálila a vdechla. bože, občas by se zdálo, že pro takový žiju.
a pro lidi, který bych nejraději celý život jen objímala, protože jsou to nejcennější, co mám.

4. Co jste chtěli někomu říct, ale neudělali jste to?
občas přemýšlím, že bych T. řekla, že nevím, jestli k němu něco cítím, a že jsem z toho zmatená. protože jsem pořád ještě doufala, že jsme.. něco jako přátelé, že by mě vyslyšel, pomohl by mi.
nesmím už nikdy zapomenout, že se změnil. jak moc se změnil. musím držet jazyk za zuby.

5. Nejkrásnější místo, kde jste byli?
strašně krásně se cítím v praze.
ale jako myslím, že na tu paříž v říjnu to mít nebude. nemůžu se dočkat.
a samozřejmě velká británie. miluju jejich architekturu.

6. Jaké byly vaše oblíbené hračky?
asi plyšáci. all the way.

7. Nejzvláštnější předmět ve vašem pokoji?
je dost zvláštní osm měsíců stará růže?
pořád na slušno ve vázičce. z dokončené, od T..
nejsem sentimentální. jsem jen líná ji vyhodit. jo.

8. Oblíbený hudební nástroj?
u kluka rozhodně bubny.
ne, CELKOVĚ. bubny. bicí. nejoblíbenější.
ale jako elektrickou kytaru bych asi dala těsně pod to. místo druhé.

9. Je někdo, čí život byste chtěli a proč?
nevím, asi bych nechtěla život někoho cizího.. jako na jeden den bych si to klidně vyzkoušela, ale ne navždy.
líbí se mi, že mám svůj nedokonalý život, protože mám pořád možnost se zdokonalovat a tak.
možná bych chtěla život někoho, koho od mala do něčeho nutili, takže teď v něčem opravdu vyniká.
ale stějně mám pořád ráda ten svůj. stále mám co vylepšovat, ale v tom je prý ta zábava.

10. Litujete něčeho, co jste udělali na internetu?
jako třeba, jak jsme kdysi na facebooku všichni psali tAqtOo?
ani ne.. možná proto, že já jsem na tom ještě nebyla zas tak hrozně, hehe.
jinak po mně snad na internetu nejsou zas nějaký trapný stopy.. snad. no doufám. heh.

11. Nejpoetičtější věta/odstavec, co znáte?
spousta písniček je strašně poetická.
love makes you feel so trippy
like you're stoned and drunk at the same time strunk
24/7 papa
..vlastně celá ta písnička.
die antwoord: strunk. googlete, stojí to za to.

ellie.

io vivo per lei.

6. august 2014 at 11:28 | ellie.
nevím, jestli jste si všimli, ale jo, smazala jsem challenge.
prostě proto.
já nevím, bavilo mě to, ráda sdílím svoje názory se světem a tak, ale..
..usodila jsem takto. přijde mi, že jsem tím zabila celý červenec, kdy mě challenge vyčerpávala natolik, že už nebyl čas, místo a hlavně síla na to, kvůli čemu jsem si tento blog zakládala - denní zápisky, pocity, reporty, akce..
..dělej to, co tě baví. a neztrácej čas tím, co ti radost nepřináší.
neztrácej tím celý červenec.
srpnem vám to vynahradím, nebojte, hehe.
jdu se zase rozepisovat.. třicet dní prostě BYLO moc.
teď už to vím.

kdybych řekla svému - kdyby jen o pár měsíců - mladšímu já, co jsem dělala minulý pátek, asi by mi to nevěřilo.
byla jsem v hospodě - což samo o sobě ještě nezní zas tak zvláštně. šla jsem tam s jedněma holkama, s kterýma jsem se seznámila ještě tu sobotu předtím, na jedné oslavě narozenin (vidíte, proto mě ta challenge štve - nebýt jí, asi jste i v obraze).
k podstatnému - to, že přítel jedné té holky je nejlepší kamarád od pattyho (pamatujete si?), mi docvaklo až v momentě, kdy srkám coca-colu (poslední dobou jedu radši na slušno) a do dveří vchází sám patty.
aha, takže už asi tuší, kdo jsem.
jako on je kus, o tom žádná.. ale.. ale už k němu jako nechovám nějaký.. nějaký hluboký city. prostě ne.
však fakt, že jsem byla v hospodě s partou lidí, kterou vlastně skoro vůbec neznám (jo, ty holky jsou z mýho ročníku, jenže.. fakt o jejich existenci pořádně vím až od té sobotní oslavy narozenin) + s pattym.
drsný.
jsme pak šli do klubu. já se svou trapně brzkou večerkou jsem tam opravdu moc dlouho nepobyla, ale stihla jsem potkat alexe TOTÁLNĚ NA ŠROT a jeho kamaráda, kterej na tom byl snad ještě hůř. fakt, stěží mluvil..
..což je na jednu stranu strašně smutný, ale na stranu druhou děsně vtipný.
alex pil víno s colou. z petky. gurmán.
další alexův kamarád, ten kterej byl ještě schopnej mluvit, za mnou pořád lezl. a to mu bylo myslím.. dvacet. dokonce mě i doprovodil na zastávku a čekal se mnou na autobus.
proč sakra po mně musí jet všichni alexovi kamarádi, ale ne alex samotnej.
proč.

ještě stojí za zmínku jedna věc. jeden příběh.
příběh, jak ten večer (tu noc?), ještě předtím, než jsem vešla do hospody, jsem volala T..
jo, i když mám u jeho kontaktu velkým napsaý DON'T CALL HIM!!!.
neumím poslouchat.. ani sama sebe.
a tak jsme kecali. úplně bych zapomněla, jak zní jeho hlas.
pěkně.
sakra.
"co ty a C.? vy teď spolu jako chodíte?" ptá se.
C. je náš společnej kamarád, co se vždycky opije, a pak mi píše smsky, že mě miluje. určitě bych se o něm zmínila dřív, nebýt challenge.
"no.. já jeho city moc neopětuju."
"jak tě znám, tak mu teď zlomíš srdce, ale tak za dva měsíce si uvědomíš, že ve skutečnosti jeho city opětuješ."
"T.!!!"
"copak?"
"doufám, že to teď nemyslíš, jak si myslím, že to myslíš, protože si to myslíš špatně!!!"
"zamotáváš se v tom, ellie.."
jako.. chápete to stejně, jako já? on poukazuje na svou vlastní zkušenost se mnou.. jenže já jeho city.. sakra NEMŮŽU PŘECE OPĚTOVAT CITY, KTERÝ UŽ NEJSOU, jak si to ten idiot VŮBEC MŮŽE MYSLET, jak si to může dovolit?!
"ale já po tobě nejedu, T.." (nejedu? kdybych sama věděla..NEJEDU!).
"jojo, to si nech pro mámu," směje se.
ok, něco k němu cítím. lásku nebo nenávist.
good luck figuring out which one.

fakt by se mi hodily rady.
jít s pravdou ven nebo ho ignorovat, dokud nedoleze sám..?
u této myšlenky začínaj a končnej všechny pokusy vyřešit tento problém.
gratuluji svému inteligentnímu mozku, který je schopen zapamatovat si texty všech písniček, co za to stojí a POCHOPIT MATIKU, ale na toto nemá.
příští rok mám matiku s T..
bylo mi líp, když jsem už konečně zapomněla na ten jeho příjhemnej chraplák.
jeden telefonát a je to všechno zpátky.

ellie.

then act like you mean it.

26. june 2014 at 20:46 | ellie.
čauky.
velká omluva všem oddaným, co tu pořád čekají na článek. omlouvám se. a ještě něco - jste boží.
taakže, jak se odvíjí ta moje telenovela..? no, em.. zkusím si povzpomínat co víte, a co ne.. nestalo se toho za tu dobu, co jsem tu nebyla, zrovna moc, ale taky se toho nestalo zrovna málo.
tak nějak obecněji - uzavíraly se známky (šest jedniček a osm dvojek, jako mohlo být líp, ale zas na druhou stranu.. nestěžuji si, hehe), o víkendu brigáda - a když jsem měla zrovna volno, tak různý akce, venky s různýma lidma, bicí (už jsem měla čtyři lekce!).. prostě docela nabitej program..
..hele pokusím se vám to vynahradit. ale nic neslibuju. o prázdninách sice nebude škola (you don't say), ale pořád tu budou akce a brigáda, takže ještě jednou.. nic neslibuju.

pokud sem nebudu psát zrovna každej den (hehe, jo, ok, teď dost přeháním), tak mě prosím nesnězte.. je mi to líto, fakt. a hlavně je mi líto, že jsem tu nebyla, když měl můj blog první narozeniny.. tyjo, rok.
od konce mého prvního pořádného blogu jsem se stěhovala z jedné trapné stránky na druhou - a jsem ráda, že zrovna tady a s váma mi to vydrželo.. už rok. díky všem, za všechno.
plánuju zase obnovit nějakou challenge z minulýho roku, abych se trošku vypsala. chybělo mi to, za ten měsíc. a tři dny. já vím, já vím.. ale na mou obhajbu.. snažila jsem se psát povídečku. takovou krátkou, jen jsem chtěla dostat svoje pocity na papír (ok, do wordu, nebrat mě za slovo). pak vám to někdy sem dám přečíst, až zjistím, jestli tady pořád ještě někdo okouní. mohl by..
..ne?

teď k telenovelce.. no.. alex je přijatej na vejšku, jestli vás to zajímá..
..to, jak maturoval, jak čekání o velkých přestávkách u bufetu ztratilo své kouzlo, jak spolužačka odešla z jeho kapely.. nějak jsme se prostě.. oddělili. vzdálili.
mám pocit, že jsem si ho předtím strašně idealizovala.. nebo už fakt není tak pěknej, jak býval. nevím. neřeším. stejně.. stejně by to nemělo moc budoucnost. s tím jeho sukničkařením. asi bylo naivní si myslet, že my dva jsme si souzení.
ale zas na druhou stranu, naivita je sladká.
občas jsem raději naivní.
lajkl mi fotku na facebooku.
no smála jsem se jako debil ještě hodinu potom, nepopírám.

s T. je to teď takový děsně děsně složitý. ani to nedokážu popsat.. strašně se změnil, ale tak to už se tak trochu dalo vyčíst z minulého článku. je to teď pan důležitý, kluk, kterej nedokáže říct větu, aniž by se zmínil o tom, jak je bohatej, boží nebo jak chodí do posilky. mám ho ráda, ale prostě mi chybí ten buclatej andílek, kterej by pro mě udělal první poslední.. když já nevím..
..na tuto verzi se zas líp kouká.
v úterý jsme byli já, T., moje (nejlepší?) kamarádka R., její přítel O., fešák (pamatujete?) a fešákův docela fajn kámoš v brně. v čajce..
..jako NECHCI PŮSOBIT NĚJAK DIVNĚ, ALE.. ale T. vypadá strašně sexy, když kouří vodárku.
prostě jo, asi působím divně.
just saying.
fakt netuším, jak to teď mezi náma je, ničí mě to. v brně byl na mě nasranej, že jsem prej na něj zlá (aha, úplně), ale pak mi O. říkal, že T. má prostě jen rád, když se o něj někdo stará a omlouvá se mu.. že ve skutečnosti se mnou žádnej problém nemá. tak jsme nakonec jeli vlakem domů, nějakou náhodou jsme seděli já a T. vedle sebe a poslouchali jsme z jeho mobilu něco otřesně pomalýho a nezáživnýho, u čeho se ale na druhou stranu docela dobře usínalo. opírala jsem se o okýnko, místo abych se mu opírala o rameno. VŽDYKCY jsem se mu opírávala o rameno. TAK MOC se snažím, aby si uvědomil, že se mu nebudu navždy omlouvat za něco, co jsem vlastně ani neudělala, a že prostě NEBUDU navždy dolízat, jenže nakonec..? nakonec skončím se smutným pohledem a sliby, že už na něj budu jenom nejhodnější..
..nenávidím se za to.
úterý večer, sedíme na longboardu na parkovišti a čekáme, než pro mě přijede mamka. a já furt netuším. nemám tušení.
hele, podle toho, co tu píšu, by se dalo usoudit, že mě nenávidí, co? že za ním pořád dolízám jako štěňátko, ale že jemu je to ve skutečnosti jedno, co? no..
když jsme byli myslím v pondělí na autobusáku, stěžovala jsem se mu na tu malou nymfomanku od bývalýho, jak o mě prohlašuje, že spím s půlkou města (jep, o tom tu ještě bude..). no a T.? "ach jo, proč jsem v té špatné půlce."
a teď mi vysvětlete toto.
KDYŽ MĚ TAK STRAŠNĚ NENÁVIDÍ, tak proč zas toto. a PROČ SAKRA, mi říká, že čeká na kámošku, která prý "je pěkná, ale ne moc, rozhodně ne tak, jako ty, ellie".
safra.

k tomu, jaká jsem malá děvka. no psala jsem tu o tom už, stručně. jenže. ono je to horší a horší.
hele dokážete mi poradit, nebo se z toho už můžu rovnou zbláznit?
ok, vypadám jak vypadám. možná, že nejsem šeredná nula, ale zase za nějakou miss world se taky zrovna nepovažuju.
R. a ještě jedna moje dobrá kámoška mi NEZÁVISLE NA SOBĚ, když jsem se s nimi bavila o mém 'děvka problému', řekly, že kdyby mě neznaly, taky by si taky myslely, že jsem nějaká namyšlená pipina.
aha.
tak sakra co furt dělám špatně.
to, že mám za kamarády kluky, a hned to ze mě dělá děvku, bych ještě pochopila - prostě to šíří nějaká.. žárlivá slečna (mimochodem, normální holky nemají kluky za kamarády?), ale že prostě jen od pohledu mě lidi soudí, že jsem namyšlená.. to mi zkrátka hlava nebere. vám snad ano?!
prej se loď nepotopí, dokud se voda nedostane dovnitř.
popřejte mi hodně štěstí. prej se nehodlám měnit.

zítra vysvědčení. svůj dáreček jsem si už vybrala asi před měsícem.. iphone 4s. jo, pětka je určitě stomilionkrát lepší, říkejte si, co chcete - já ho miluju. za nějakých osm je to docela pohodička. pro mě je to teda daleko schůdnější, než za téměř dvakrát tolik 'tenší, delší a ze zadu hliníkovej'. sorry, not sorry.
ze začátku jsem se nemohla dočkat, až si na něj nakoupím nějaký trapný kryty a budu s něma machrovat, ale jak se znám.. sebe a svou (ne)šikovnost.. radši zůstanu u toho svýho silikonovýho nerozbitnýho.. hehe.

plánuju dělat nějakej challenge.
teda jako PRÁVĚ TEĎ jsem se rozhodla.
ať tu jsem častěji.
třeba nějakej z minulýho roku, ať můžete porovnat, jak moc jsem se změnila (HODNĚ).
čaute.

pac a pusu,
ellie.

zaměstnankyně.

20. may 2014 at 17:11 | ellie.
takovej pohodovej týden tady tento.
do školy chodíme jenom koukat na filmy a venku je taak krásně. taak moc.

poslouchám písničky a plánuji si, co si zítra vezmu na sebe.
sukni. aa.
léto?
jsi to ty?

dneska jsem se konečně dokopala k tomu telefonátu, kterej už tak dlouho odkládám. telefonátu 'panu zaměstnavateli'.
tady se někomu chce pracovat. od desíti do šesti. za minimální mzdu. hehe, to budu asi já.
vzala to jeho manželka, paní zaměstnavatelová.
to mi dneska říkala S.. že se to tak kdysi říkávalo. paní doktorová, paní fabrikantová - podle manželova zaměstnání. prý.
pokud půjde páteček dobře, tak budu paní milionářováCOŽE?! nebudeme předbíhat.
k té brigádě - už mám smlouvu. budu o víkendech prodávat suvenýry u zoo a točit zmrzku, heh. v neděli mám zaškolení.
tak snad ty mizerný peníze budou stát za to.

pořád si ještě šetřím na lekce bubnování. a učitelka pořád nemá čas.
prý v červnu.
a příští týden nejspíš první trénink ve volejbalu.
to abyste viděli, jak si krásně následuju svý sny.
taky byste měli. je to fajn.

a teď k tomu pátku.
napjatí?
dneska jsem se dozvěděla, že prý v pátek plánuje jet T. do brna. jojojo, to víte, že si ellie. vymyslí nějakej nenápadnej způsob, jak jet s ním..
..vlastně jsem se ani nemusela namáhat. vymýšlením. plán se totiž nabízí přímo sám.
když jsem dnes šla na schůzku s paní D., mojí zaměstnavatelkyní (existuje vůbec takový slovo?), měla jsem společnou cestu s R. a jejím přítelem, O.. a ne náhodou se zmínil, že v pátek pojedou on a T. do brna. jestli taky nechci..
..podle mě ho k tomu nabádal sám T. ať se mi zmíní. protože T. je sám o sobě srabík, heh.
"R., my jsme hledaly na víkend nějakou akci, že?"
"jojo, mohly bychom jet.."
miluju tě, R.. fakt. tentokrát bez ironie. za to, jak mi dokážeš perfektně číst myšlenky. takhle to totiž bude perfektní - R. a O., já a T... mimochodem úplně stejná scenérie, jako druhýho ledna. akorát bude teplo.
menší rekapitulace (pokud se vám nechce číst starý články - druhýho ledna jsem jela já, T., R. a O. do brna. to bylo v tom časové období, kdy do mě byl T. zamilovaný, jenže já jsem nic netušila. on mě pak v buse chytil za ruku, já jsem zpanikařila. a odmítla ho. a.. neříkám, že bych toho teď po čtyřech měsících (cože, už?!) litovala nebo tak něco, to ne, ale.. em.. ale T. roste do krásy. a já nevím, možná jsou to jenom nějaký splašený hormony a nějaká ta povrchnost, ale dokonce mi už i občas chybí.. a já.. já..

no uvidíme.
dám vám vědět.
a děkuji za návštěvnost a krásný komentáře.

P.S.: kde jste mě všichni našli? nějak se vás tu poslední dobou rojí.. jako nestěžuji si, to v žádný případě, hehe.
mám vás ráda.
to kdybyste zapomněli.

ellie.

5k.

16. may 2014 at 14:12 | ellie.
na počítadle 5085 a já jsem se konečně dokopala napsat článek k té pětitisícovce. jak je zvykem.
otázky jsou z tumblru, přeložený do češtiny.
enjoy.

1. co děláš, když se probudíš? he.. zapíjím prášky. děsně cool odpověď, já vím že, milujte mě. a pak vylezu z postele. a jdu si nasadit čočky.
2. přeješ si, aby tvá kůže byla světlejší nebo tmavší? vzhledem k tomu, že jsem teď celou zimu byla NAPROSTÁ SNĚHURKA, vůbec by mi nevadilo se trošku opálit. takže tmavší. jednoznačně. opačně by to už asi ani nešlo.
3. s kým se cítíš nejpohodlněji? asi s R.. je to takovej miláček, můžu se před ní chovat jako největší blázen, a ona mě přijíma. takovou, jaká jsem. když jdu na akci náhodou bez ní, cítím se nahá. moje milá R.. můj talismánek. jedenáct let spolu.
a pak asi ještě T., i když to je diskutabilní.
4. řekl ti někdy nějaký z tvých bývalých, že lituje vašeho rozchodu? hehe.. no že těch bývalých mám, hele. a to ještě k tomu s většinou z nich už nejsem v kontaktu.. takže ne, neřekl.
5. chceš se někdy vdát? jojojo. teda mám na to času ještě spousty.. ale někdy, v ten správný čas.. s tím správným mužem - ano. i do.
6. jsou tvoje vlasy dost dlouhé na ponytail (takový ten vysoký culík)? ano. ale podle mě jsou pořád ještě krátké (to je tak, když vaše nejbližší kamarádky mají krásný vlasy až skoro po prdel.. pak zkuste nemít komplexy).
7. s jakými celebritami bys chtěla mít trojku? COŽE?! hehe, ok, ok, tumblr se zase činí. takový nevinný otázky a najednou TOTO. takže.. ehm. s žádnými. ano.
no kdybych si musela vybrat, byl by to mladej johny depp. dvakrát.
8. napiš své jméno svou bradou. opět WHAT?! el,l,iue.. užijte si to.
9. hraješ nějaké sportovní hry? volejbal. teda ještě ne.. ale.. coming soon. fakt se na tom pracuje. a pak.. tělák. ano.
10. žila bys raději bez televize nebo bez hudby? jak se na toto může někdo ptát?! bez televize. žiju bez ní doteď.. a přežívám. teda jako televizi máme, ale.. ale já se na ni nedívám. nikdy ne sama od sebe. a navíc - bez hudby SE NEDÁ ŽÍT. pamatovat.
11. už se ti někdy někdo líbil, aniž bys mu o tom řekla? pořád?
12. co říkáš během trapného ticha? nic, protože bych to udělala ještě víc trapný. znám se. nebo takový to trapný 'jak se máš?'.. joo, to říkám docela často, hehe. trapáček ellie..
13. myslíš si, že je ve vztazích důležitý věk? to je asi stejně hloupá otázka jako 'myslíš si, že je ve vztahu důležitá rasa/barva vlasů/barva očí?' no.. em.. JAK PRO KOHO. někdo prostě potřebuje o rok mladší blondýnu s nebesky modrýma očima, někomu je to úplně jedno. takže to bychom měli.
14. jaké jsou tvé nejoblíbenější obchody? po minulým víknedu nemůžu opomenout primark, pak určitě forever 21, sephora.. z takových těch nejčastějších, který vidíte všude, bych řekla asi h&m. no a samozřejmě můj nejmilovanější - charley. znáte?
15. co chceš dělat, až odmaturuješ? dostat se na vysokou - nejlíp do prahy; oborem si ještě nejsem moc jistá.. mezinárodní vztahy, právo, ekonomika, žurnalistika, média.. co já vím. a vsadím se, že jako záchranu mě rodiče donutí dát si nějaký technický obor, pak rozhodně hodně cestovat, navštěvovat fesťáky, koncerty, bavit se, potkávat nový lidi, zapojovat se do nějakých greenpeace hnutí.. hehe. bude to pestrej život. doufám.
16. věříš, že si každý zaslouží druhou šanci? tak tohle je dost diskutabilní. ale asi věřím. jsem měkká.
17. jestli jsi až moc zamlklá, co to znamená? že je mi blbě, psychicky nebo fyzicky. nebo že se v dané situaci cítím nepříjemně, že nemám čím přispět ke konverzaci, že si připadám malá nebo méněcenná.
18. usmíváš se na cizince? možná na ty, u kterých jsem si jistá, že je už nikdy neuvidím, hehe. jinak bych se asi styděla.
19. výlet do vesmíru nebo na dno oceánu? těžká otázka. oboje.. no ok. asi spíš.. ten vesmír? zní mi to líp. i když oboje zní cool.
20. chtěla by jsi spolubydlící? jednou určitě. jednou na vejšce. náhodou to musí být děsná sranda. teda aspoň podle amerických seriálů to vypadá jako děsná sranda. a těm naivní ellie. věří.
21. ohledně čeho jsi paranoidní? že na mě někdo připnul odposlouchávací zařízení a poslouchá, co si o něm s kým povídám.. jsem tele. heh, a proto se bojím kohokoli s kýmkoli pomlouvat. ale je to správný. morálně je to správný.
22. co je ta nejhnusnější věc, co ti kdy kdo řekl? jej.. jsem prý bezohledná mrcha. a kráva. hůř snad asi ani ne.
23. co je ta nejhezčí věc, co ti kdy kdo řekl? všechny vaše komentáře o tom, jak se vám moje články dobře čtou, jak se vám líbí můj styl psaní.. to jsou moc hezký věci. pak si taky moc vážím toho, když mi někdo řekne, že jsem krásná (protože je to supersilný slovo), že mám pěknou postavu (protože se to nestalo přes noc, a ta chvála mi připomíná, že to stálo za to), že jsem moc fajn. jednou mi jedna holka řekla, že jsem její vzor. to byl dost silnej zážitek. no a i na vašich blozích (blozích? skloňuje se to tak?) se o mně strašně pěkně vyjadřujete. mám vás ráda.
24. udělala jsi v poslední době něco, o čem doufáš, že na to nikdo nepřijde? no kdybych doufala, že na to nikdo nepřijde, tak proč bych to sem psala? em.. hloupá otázka..
..snědla jsem skoro celou oreo milku. tak už to víte.
25. jaký jazyk by ses chtěla naučit? zdokonalit angličtinu a francouzštinu, pak se zlepšit ve španělštině (nějak na to poslední době kašlu).. a pak mě ještě láká italština a latina. ale tak to je vzdálená budoucnost, žejo. jsem ráda, že mám čas.. jíst a spát.

aa to by bylo tak nějak všechno. gratuluji, zase mě znáte o něco líp. to jste určitě chtěli.. žejo.
vaše ellie.
 
 

Advertisement
Reklama